Gosaukamm - 2003, [2001]

Grosse Bischopsmütze (2455 m)

Po 2 letech trávíme opět několik dní na Hofpürglhütte a těšíme se na další lezecké skalpy místních vápencových stěn Plány trochu komplikuje počasí, které je až příliš deštivé na vážnější počiny a tak až teprve poslední den pobytu se pouštíme do delšího výletu, jehož cílem je dominanta Gosaukammu 2455 m Vysoký Grosse Bischopsmütze.
Historie:
- První zdokumentovaný výstup je z roku 1879, kdy Auhausler a Steiner vystoupili Jižní roklí-Mützenscharte na vrchol.Tato cesta je dnes hodnocena stupněm 2-3 a je i cestou sestupovou.
- Jahn s Laubheimerem prostoupili 200 m vysokou jižní stěnu v roce 1903, údajně bez použití skob. Vznikla tak "Jahnova cesta"(5-), ve své době nejtěžší cesta celé oblasti Dachstein a dodnes velmi populární a hodně lezená.
Lackner vystoupil hranou jižní stěny v roce 1927. Cesta je hodnocena stupněm 7- (5 A1) a nese jméno svého prvovýstupce - Lacknerkante.
- Severní 500 m vysoká stěna odolávala až do 40 let. V roce 1947 vzniká "Direkte Nordwand"(6-A0), zásluhou Spitzelburgera a Palaoro
- Schreder a Lindenthaler vytvořili cestu "Annaberger-weg"(6,A1) v roce 1972
- Rok 1993 se zapsal do historie stěny svérázným způsobem. Tehdy se zřítila část jižní a západní stěny a navždy tak zmizely výstupy v těchto partiích.(např. Jižní pilíř) Jahnweg:
Názory na tuto cestu se různí. Pro někoho velkolepý klasický výstup vysoké hodnoty, pro jiné lehký výstup pro začátečníky.Z mého pohledu,by to v Tatrách byla jistě VI. Nutné je dojištění friendy, neboť fixní jištění je velmi problematické kvality.Orientace ve stěně je dobrá, výstup vede logickou linií.Protože vede převážně kouty a spárami, za mokra jsou některá místa těžká. Štandy jso osazeny borháky.

Výstup:Nástup od Hpfhütte pěšinou vedoucí zleva kolem Rauchwand,ke skalním prahům již před Jižní strží. Zde začíná nástupová linie značená zelenými značkami. Je nutno překonat malé skalní výšvihy (2), s možností zajištění-osazené kruhy.Vlastní nástup do stěny je několik metrů vpravo od hrany v místě označeném nečitelnou tabulkou ve skále.Lámavější skálou nejprve přímo vzhůru(skoba) poté mírně vpravo ke štandu. Dále koutem mírně vp k dalšímu stanovišti(2 skoby). Zde paralelními spárami a poté převislou koutovou spárou na stanoviště. (skoby, smyčky). Další délka vede opět spárami v často vytlačujících koutech. Následuje délka v místy lámavé skále ke stanovišti několik metrů pod převislou stěnkou. Přes ní k poslednímu štandu a dále cca 10 m na vrchol. FOTOGALERIE Z VÝSTUPU FOTODOKUMENTACE NA STRÁNKÁCH VV

Eisgrubenturm (2210 m)