Totes
Gebirge - výlet na Gumpeneck 2226m
[Fotogalerie][Topo 1 2] [Hlavní strana]
Vyzbrojeni
mnohastránkovou publikací "Erlebnis Skitouren" -
Prožité tůry, vyrážíme si řádně prožít a užít první
skialpovou akci tohoto roku. Vrchním plánovačem je tentokrát
Karel a tak je zas jednou příjemné zcela se oddat organizaci
pomyslné CK, neřešit mapy ani průvodce, styk s domorodci atp.
Útulný Berghaus, ke kterému se naprosto neuvěřitelně dá
dojet autem, v dobrém smyslu mění naše zavedené představy o
winteraumech. Ve zcela nově zrekonstruovaném patrovém sídle
místní AV sekce je opravdu útulno a tak popříjezdovou pohodu
kazí jen podnapilý spolek rakouských učitelek, které zde
slaví odchod do důchodu.
Stále sněží a pomalu se smiřujeme s tím, že jako již
mnohokrát uvidíme z hor jen pár metrů před sebou. Gumpeneck
je vcelku dominantní vrchol v této části Mrtvých hor a je
vyhledávaným letním i zimním cílem, jak usuzujeme podle
místní navigace. A tak začínáme pochod nehostinnou krajinou
za nepřestávajícího vytrvalého sněžení. Střídáme ve
stopě a v hlubokém sněhu se i těch 10 minut na prošlápnutí
stopy zdá nekonečných. Cestou potkáváme místního lyžaře,
který také míří k vrcholu a postupně se ukazuje že nebýt
jeho znalosti terénu, měli bychom s hledáním cesty dost
problémy. Dostáváme se pomalu na hřeben, kde postup zpomaluje
velký vítr a jehličky zmrzlého sněhu. Zatímco v dolině se
propadáme do závějí sněhu hřeben je vyfoukaný a ledovatý
a posledních 100 m k vrcholu už musíme jít bez lyží a po
kolenou, díky nemilosrdně vytrvalému větru. Místnímu borci
se už ani nahoru nechce, ale nakonec ho zřejmě národní
hrdost přesvědčí a my se tak můžeme pyšnit další
pěknou, tentokrát mezinárodní vrcholovou fotografií. Sjezd
do údolí lavinézními svahy místy po pás ve sněhu, nebude
to, na co bychom rádi v budoucnu vzpomínali. Možná ten
výstup za ten sjezd ani nestál a nebo sjezd za ten výstup.
Totes Gebirge nám tentokrát ukázaly nehostinnou tvář a tak
si alespoň tu pohostinnost užijem na chatě, ze které již
vyvanul alkoholový odér po učitelstvu...